Ve vaně

Ani ne tak básen jako sen, chaoticky děsivý sen. A taky můj pocit.


Autor: Tea , 18.2.2011, Básně

  

Chlupatá tekutina,
místo bublin chladná slina,
charakter mokře polohrubý
jak puding chraplavě odtéká,
vcucává chodidlo do potrubí,
chrupavky z kloubů vysvléká.

Chaosem odpadních vod
kloužu ke chlopním výpustí,
trhám se, chronicky nespojitá,
tam hrdlo stažené, dlaňový pot,
tam chochol neuronů zašustí,
tam plastický obal svalů
se chudokrevně zmítá.

Člověk chorobně masovitý
vychrlí se do vesmíru
mezi chechot hvězd
a komet ze safíru,
táhnut chutí do orbity.
Letí, však paže mění směr,
trhá se chrčivě od ramene,
ni hlava krk svůj nedožene,
trhá se chtíčem černých děr.

Zaboří nohy do planety,
u beder chrápou krvavíc
divoké chiméry, chrti holí,
podbřišky pískem podemlety,
za chřastění dálných létavic,
chlípně slízají všechno, co bolí.

Hodnocení: 3
(celkem: 3, počet hlasujících: 1)

Zobrazeno 19x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>