Já vždycky čekám od názvů něco víc. Minule tu bylo dílo "Chci létat" nebo tak něco a já čekala nějaký nepatřičný výlet na tripu. A nic.
Tady jsem čekala nějakou pikantní výpověď včerejší noci a našla jsem ponožky pod postelí. Na mě asi málo.
mně se třeba tady konkrétně nejvíc líbí ta pampeliško-kopretina
ten text, působí na mě jako tři mini, které by mohly s drobnou úpravou stát sólo
takto dohromady, já nevím, jako mělké sdělení
v každé něco je, ale taky něco navíc a to navíc to dělá tím mělkým
škoda.
Připomenulo mi to Amoresky od Kryla. Asi tou melodií, které jsem se chytil při recitaci. Čte se pěkně.
Zvláštní, jak postupně ubíráš na rýmech. O tom, jestli jsou správné nebo ne, třeba někdo jiný.
V každé máš pěkný okamžik. I myšlenku, tedy snad vidím správně.
Je dobře čitelná, tedy jakože po stránce chápání. Možná až příliš snadno. Potom nenutí vracet se. Ale pro většinu čtenářů (nezdejších) asi tak akorát.
Když opadala borovice | Můj kraj | Kde jen jsi? | Včerejší noc | Vlaštovko odpusť!