V naději, místě mezi člověkem a Bohem, se konečně odvážím – kousek po kousku, na vahách z pravého snu. A třebaže jsou rána ještě nerozhodná a večery nekončí spočinutím,
odvážím se.
A protože jsou rána ještě nerozhodná a večery nekončí spočinutím, v naději, místě mezi Bohem a člověkem,
roztáhnu křídla.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
V šeroslepu | Pondělí | Vlci | Nečekaný podzim | Podzimníkem