V přístavu

Autor: Narcis Půlpán , 26.9.2018, Básně

  

Bydlím na nábřeží v krabici od bot. Přístav sice ušmudlaný, krabice ale v nejlepších letech. Noční chodci se do mne obouvají, jenže já žiji naboso. Vyhlížím plachetnice ztrativší víru ve vítr. Hvězdy radí směr, já dávám plíce všanc Existenci.

Ráno se choulí pod zklamané stožáry a plachty si foukají rány. Všichni spí, jen kormidelníci se milují s nadějí. Čára ponoru je jako čára života – táhne se dlaní až mezi obočí. Kotvy se, díky Bohu, stydí klesnout.

I já se stydím klesnout. 

Zobrazeno 9x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Frida 28.9.2018, 10:35

Věci zdánlivě nesouvisející tobě ladí. Moc dobré, jako u tebe téměř pokaždé ...

kvalitní komentář (0)

Reakce: Narcis Půlpán 29.9.2018, 21:55

Děkuju mnohokrát, madamme.



kvalitní komentář (0)Reaguj >>

RadkaEm 27.9.2018, 19:44
Hodnocení: 5

Líbí se mi, jak stavíš věci proti sobě. A přitom tak nejsou. Líbí se mi, že tu není jen jedna cesta. Líbí se mi tu.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>