A tedy v Kořánech,
v místě bez konce, zato s mnoha začátky,
v těch Kořánech, kde sněhy tají varem,
v těch malebných Kořánech, kde se vůně levandule táhne
jako smrad,
jsem ztratil své jméno.
Smál jsem se na celé běžící kolo života,
oči zavřené zeširoka,
srdce otevřené
do Kořán.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
Věčnosti | Rituál | Santal | Kolikrát | Holubice