sólo dešťových kapek co stékají po lících
vyhublé boky křičí po troše tuku
tvá strava je smog usazený na plicích
když lidé bojí se podat ti ruku
tvá krása známa z obrázků
jen zbytky plných tvarů
ta spleť šedivých provázků
to klubko životních zmarů
plachý úsměv, zbytky sil
v hladu stále schováváná naděje
že na světě ti někdo zbyl
že nesmrtelné jsou peřeje
všedních dní, probdělých nocí
ve strachu otevřít ústa
pustá země, dva cvoci
života hořká je krusta...
vyhublé boky křičí po troše tuku
tvá strava je smog usazený na plicích
když lidé bojí se podat ti ruku
tvá krása známa z obrázků
jen zbytky plných tvarů
ta spleť šedivých provázků
to klubko životních zmarů
plachý úsměv, zbytky sil
v hladu stále schováváná naděje
že na světě ti někdo zbyl
že nesmrtelné jsou peřeje
všedních dní, probdělých nocí
ve strachu otevřít ústa
pustá země, dva cvoci
života hořká je krusta...
Zatím žádné hodnocení
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
ho(stinná)... | otisky... | pád... | zpověď... | hlasy...