Nemohu si pomoct, ale v tomhle nevidím Davida jak jej znám. Ty tečky se ti nerýmou. Jinak co do básně, líbí se mi myšlenka, vyjádření je krásně strohé, stejně jako sen o uskutečnění posledních dvou řádků. Přesto, nedokážu si to na tebe naroubovat jako jiná díla. Asi problém ve mě, či pohnutka myšlenek v tobě. Ale i tak, korespondenční básnička hodná přečtení.
Emoce | Vykládáš si na stoleček své vzpomínky | Twenty years | První blog | Chvíli počkej