taková ta typická věc z kategorie osobních veršovánek
pro toho komu je určená, jistě velká
pro mě, jako čtenáře, mělká
jediný, čím vybočuje, je jak už zmínila Paulette, o své lásce rmoutě
ano, chybí předložka
nicméně všechno ostatní již bylo stokrát nebo i víckrát použito a tedy sklouzává do klišé
co mě překvapilo, je výběr prvního místa pro publikaci, poeta
no, zajímavý
přesvědčen svým lžím. --- přesvědčen svým lhaním - svými lžemi je správný tvar
tebe/zebe - vynucený rým, který naprosto rozhodil rytmus básně... což je docela škoda
o své lásce rmoutě, ... přechodník je správně, za což chválím...
ale spíš chybí užití zvratného /se/
rmoutíš se z nějakého důvodu, pro něco, někoho, kvůli někomu, něčemu, ale nermoutíš se o něčem - špatné užití předložky
tiše/číše tady je vidět, že sis nedal záležet a vložils první rým, co tě napadl... je to užití dost obehrané...
mmch. je tam dvakrát /tebe/ ... ale vyhl ses typickým citovým výlevům typu srdíčko do krve rozedřené a slovům jako cit, bolest, život atd.
No jo, ale právě tohle přemýšlení je podstatou celého tvůrčího procesu. Člověk musí jo zamakat, aby se mu do básně hodila slova, vyjadřovala co přesně chce říct, a navíc ještě měla logiku
Ty |