Cesta co nemá cíl. Takovej Westovskej konec. Vášnivý rozmach. Hle, báseň. Neříká níc a jen otvírá střechu básně, takže na zbytek slov prší a rozmáčená jsou ještě poněkud těžší než prve. Tohle si myslím není tvůj způsob psaní. Snažíš se někoho napodobovat, což je sice dobře, ale nesmí to být takhle upjaté. Napodobovat, abych sebe posouval, ne zasouval někam do kouta, kde se nemůžu hýbat...
velkolepej rozbor, díky za něj, leč s tebou nemůžu souhlasit... obsah ani kvalitu zhodnotit nezvládnu, leč za vlastní autenticitou si stojím... s pozdravem...
poslední... | nepřátelé.. | třpyt... | na první... | v dešti...