Už je to tři měsíce
dnes jsem na to přišla
přes devadesát dní jsi pryč
a on je pryč taky
jsem tu sama ...
jen já a má novinka.
Dávno vím
že musím hrát sama za sebe
mám tak strašlivý strach
Trip mě zničil
včera na výletě
po pohoří fosforu
a já se třásla strachy
ale já musela, já chtěla
podvědomě žadonila.
A jsem doma.
Chci domov,
co neuletí.
Jsem vyfluslá z huby
toho, kdo si krátí volný čas
aby mě rozebíral, analyzoval
ne, já nejsem,nejsem loutka
a sama žiju tak, jak žiju.
V domově uvnitř kostky
skládám barvy.
A když si hraju,
chci se dospěle usmívat.
A když mám šanci,
jdu si hrát.
Zítra další cesta
kolem světa
přes hory
přes doly
panenko
Aalinko ...
nelituj
nelituj
Zatím žádné hodnocení
Zobrazeno 10x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Ten konec té básni trochu ubírá, myslím, že panenka už potřeba nebyla, že bylo dost jasné cos chtěla říct a takys to řekla.
Jinak... moc ráda jsem to četla. Je to taková oprýskaná poezie, ale ta poezie tam jistě je! A ve velké míře.
Nevím co Ti teď říct. Komentář podle mě slouží k tomu, aby čtenář autora nějak posunul. Třebas kritikou, třeba diskuzí, nebo tak. Myslím ale, že tohle dílo ještě není zralé na kritiku. Je to jako s jabkama, dokud jsou v květu není poznat jestli budou velký a dobrý nebo malý a scrvklý. Takže proto nemohu říct, jestli je ta báseň dobrá, nebo špatná. Je jen krásná.
Kdo jsi | Splněné sny | Hladina tmy v duhovém rauši | Vždycky | Ovčí zásady