Hned vstupní slovní výměna je určením nejzákladnější tématicko-formové struktury a následná lehce ústupčivá opatrnost autorova je orientačním gestem vždy už očekávaným, spíš kulturně orientačním, než aby znamenala sama o sobě příliš mnoho. Můžeme tedy řící, že první určujícím elementem básně je první verš.
Následující obrazový motiv je jakousi katarzí celého textu, neboť zvláštní tématické štěpení rezonuje i v jazykové dimenzi. Avšak to není v oblasti jazykově tématické paralelnosti všecko;
svým způsobem pokračuje ve štěpení, které jsem sledovali už v „elementární“ části básně.
To pak představuje jistou základní polaritu explikace a samo zárodečné místo pohybu a vývoje
emočního rozvinu až v téměř banální patetičnost. Tato autenticita je ovšem významově také velice nosná, což vede k derivaci textového celku podél cetra důsažnosti dalekosáhlých sémantických jemností.
Už první verš byl dělením, a to dělením s mírnou asymetrií. Závěrečný dynamický zvrat pak spojuje lyrického hrdinu básně s hloubivou, eruptivní, neklidnou akcentací primární nehybnosti s ohledem na její ztajenou potencionalitu.
Sečteno a podtrženo zvýraznění dílčích předělů maximálně naplňuje předpoklady spontánně explikovaného uchopení tématu a nabízí tak čtenáři velmi signifikantní literární zážitek. (Podle studie Zdeňka Kožmína k básní Měsíční sonáta)
Honzo děkuji za Tvůj výklad jak z učebnice bohemistiky. Někdy bych byl rád, kdybys mi napsal své pocity. Představ si, že jednou budeš ležet na Jednotce intenzivní péče v nemocnici a přemýšlet o životě. Kašleš na formu, kašleš na slova...nevíš, zda zítra uvidíš rodinu, co Ti je a co s tebou bude. Jen si chceš něco napsat a vyřvat z pocitu, že Tě všechno absolutně štve, že s tím nejde dělat a jen chceš, abys byl pryč!
A pak Ti k tomu někdo napíše literární etudu podle studie Zdeňka Kožmína ))
Jednou | Mé pocity | Naslouchej mi | Letní romance | Mé první verše