Tonutí

2017


Autor: Luigi , 24.2.2019, Básně

  

v neděli odpoledne na Štajbruku
k večeru i ke břehu je daleko
zase lapám po dechu
strach mě má v hrsti
jako před dvaceti lety

tenkrát mě teta vytáhla
za dětskou paži
dříve než vodní nádrž polkla

dnes mi ta voda/žal
připomněla rybniční bláto
ztrácím pevné dno
pod chodidly

obloha je z matné slitiny
ze zmateného lovu ryb
připlouvám s prázdnou

je po rekreaci
děti se dekami přikrývají po bradu
hladinu čela vlní horečnatý sen

Zobrazeno 6x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Frida 25.2.2019, 11:39

Prožívám tebou ztvárněný pocit/také jsem se v dětství topila a nějak sama vyvázla/ - od hrůzy až po úlevu po sny o vodě /znamenají prý něco nedobrého/. Ty píšeš moc dobře, tady v této básničce by mě osobně nechybělo, kdybys vynechala druhou sloku,naopak vyzdvihuji předposlední...
5

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>