To nejhezčí, co by mi mohla dát ...

... já vím ... je jak z deníčku žáčka MŠ ... "no ..., ale co" ...

Autor: Jarda

, 27.3.2010, Básně

Mám radost, že se směješ,
je to lékem mým,
jsi milá na ostatní,
a já ... pádem tím,

mám radost, že se strojíš,
do barev barevných
a ten, kdo Tě potká,
uvidí v očích Tvých ...

kolik hezkého skrývaj
pro vyvolené,
a když se na mě dívaj,
já vím, že řeknu jo,

to jen láska dělá,
s Tebou zázraky,
jsem rád, že máš, cos chtěla,
no a já ...
... taky ...

Hodnocení: 3.8
(celkem: 19, počet hlasujících: 5)

Zobrazeno 36x (přihlášenými uživateli)

Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Vybíráme další díla od autora...
Znamení | Každej má | Touha a svědomí | "Básník" optimista | Kdopak nám to velí?

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Jarda

28.3.2010, 11:26

Díky všem za komentáře a známky. Nějak mi nejdou vložit komentáře ke každému z Vás zvlášť, proto píšu tu. Spojení barev barevných vážně není vhodné, souhlasím. Ta básnička není pro reálně existující bytost v mém životě, i když tak vypadá, je to spíš přání, co bych chtěl, aby to tak bylo. ¨
Honzo, pro dceru vážně napsána nebyla a mimochodem, žádnou nemám. Nevím, jak jsi to přesně myslel, ale hádal bych jako "šťouchavý vtip", že jo?
Díky.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>