Sedím v hledišti
nějakého divadla
V rohu prázdného jeviště
se krčí opuštěné piano
Hledím do jeho rozevřené tlamy
Bílá, černá, bílá...
jako vyceněné zuby
Ticho
Tak rád bych zpíval
Probudím se tíhou
Vstávám s pocitem pytle
plného hlíny
Káva, ranní pošta
Otevřu obálku
Nevěřícně upírám zrak
na řádky lemované smuteční linkou
Bílá, černá, bílá...
jako vyceněné zuby
Ticho
Tak rád bych plakal
Nemůžu
Hodnocení:4.5 (celkem: 9, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 49x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
"nemůžu" mi tam přijde na konci zbytečné, stejně tak "sedím" na začátku + verš s tou tlamou...
Jinak se mi to líbí - pro ty asociace a soudržnost textu..
Sebevrah | Jak snadné je ... | z cyklu Blbůstky | bez názvu II | bez názvu II