Tak nějak...

líbí se mi obsahově, na čtení
vzhledově ne, to mi přijde taková rozsypaná, víc prozaická, než poetická

kvalitní komentář (1)

tak nějak mám pocit
že se rozplakalo dítě
že z okapu ční suchý trs trávy
že z hvězd na nebi sype se rez

hlavu mám vrostlou do zdi
a v dálce něco hoří
(starý muž dole na ulici polyká potoky deště)

pocity jsou jak obláčky
a někdy jako mračna
objeví se - najednou
v tom podobají se smrti

dívám se dolů
(sebevrah co si olizuje rty)
a stále nevidím tvář
starého muže v dešti

tak nějak mám pocit
že tu ještě jsem
že někde za lesem duní koňská kopyta
a já si pískám do větru
tu marnou píseň oběšence

na větvi

s tím textem se dá pracovat, a že zaujal, proto si s ním tak trochu pohrávám

kvalitní komentář (1)

Některý momenty jsou pro mě kvalitní, hrají na obrazotvrornou strunu mého čtenáře

sypání rzi
hlava vrostlá do zdi
kopyta za lesem (ačkoli zní uměle, pateticky)

jinde jsi prozaický, odmítáš uspořit na slovu. Skoro jako by jsi chtěl nalít novou mízu do obnošených výrazů, což se někde daří, někde jsou na slovech jejich staré jizvy a používání vidět víc než nový nátěr.
Čekání na konec nedopadlo úplně tak jak jsem chtěl. Nový nátěr, kterému nevěřím, jak bych asi rád. Básnické téma, chtěl jsem ho číst víc v abstrakci, víc v hloubce. Míň jako prózu. Čísla jako hodnocení v současnosti neuznávám. Jen ještě snad, že jsem tenhle milý text četl s radostí.

kvalitní komentář (2)