Nebyla by náhodou někde k mání i nahrávka tvé recitace? Tu tvou předchozí už mám tak naposlouchanou, že můžu sám přeříkávat. A rád bych další na večerní poslouchání...
Halucinace dosud v přesile, náhle transformuje na fatamorgánu s anatomickými tvary poezie. Artikl to libý, čtivý. Jsem Ti za to po té tůře skutečně vděčna.
Tadeáši, v širší asociaci je to pro mě člověk,
který, odmítaje iluze současnosti, žije uzavřený
ve svém, kdysi "jasném" světě -
protože tady nezná než tápat na hranici světla a tmy,
když jeho svíce v knotu zmlkla,
a světlo, ze kterého uměl tak s chutí pít,
se nenávratně vzdaluje právě tam, zpátky.
Pro mnohé z nás se tenhle svět mění až příliš rychle.
Myslím, že si snadno dosadíš, o kom je řeč,
když blízký je nám oběma...
Jinak bavit se jistě můžeme dál, jen bych už raději
o formální, technické stránce věci,
když výš už bylo řečeno možná i víc, než jsem chtěl.
jedna k haiku | horizont | Nebe na dosah | hlíně, a trávě... | nikdo nechápe dokonalost mých snů