Vymyslel jsem si stvoření
bez jednoho oka,
mělo křídla, bylo vysoké a hubené.
Vlastně se mi dost podobalo.
Jednou mi tohle stvoření uteklo z hlavy
a ty ses smála,
že teď straší někde v lesích,
zatímco si tu sedíme a pijeme čaj.
Pak tě záchvat smíchu přešel
a začalas to brát vážně.
Slíbilas mi, že mi pomůžeš s hledáním.
Ale kam by taková bytost šla?
Co by dělala?
Jestli je mi podobná,
uvažoval jsem nahlas,
tak nejraději nedělá nic,
sedí a kouká někam do prázdna
nebo někde káže.
Našli jsme ji na chrliči katedrály,
jak sleduje chodce pod sebou.
A já konečně pochopil,
že už nechce být jenom mojí představou.
Jdi, dávám ti svobodu,
zavolal jsem,
žij v hlavách jiných lidí.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Umělá inteligence | Stvoření bez jednoho oka | Ostrov | Úsvit života | O škole