Strach

O pocitu jménem strach co je v nás,o co se děje s námi kyž ho máme


Autor: marcel, 27.2.2010, Básně

  

Strach
Nejistoty slil mně vodopád.
Klečím na kolenou.Začal
jsem se všeho bát.Ani nemůžu
už spát.Víčka mi nejdou zavřít.
Něco je pořád drží vzhůru.A já
jak v zimě se už třesu.

Řekl bych že už třesu hrůzu.
Kapky potu stíkají mi počele.
Setřu je jen rukou.Bleskne mi
vždy něco hlavou.A já jen mlčky
se tiším.V takové chvíli těžko
najít slova.

Výš že tě něco svírá.Jako
pouta kdybi scvakli.A ty
nevíš jak z toho všeho ven.
Prosíš o pomoc.Snad ti někdo
pomůže.Voláš neopouštěj mně
duše má!

Věříš ji.Prosíš ji at ti dá
všechnu sílu.Najednou výš,že
jen ona,je nesmrtelná,věčná,
plná nevyčerpatelné energie,
vědomostí.O to ji prosíš.
At pomůže ti.At zase všechno
smíš.Už víš,že je to jediný,
nevyčerpatelný zdroj všeho.

Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.

Zobrazeno 11x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>