Plachtící orel, ten nejkrásnější,
zmámil dvě malé myšky zdejší,
on po nebi se zlatým hrdlem krouží,
jedna z myšek po něm možná touží.
Ony sledují let jeho přímý,
na zemi smráká se, již jsou vidět stíny,
druhá myška něco tuší,
již nebezpečí vkrádá se do ovzduší,
je pozdě, slzy neosuší,
strachem jí srdce rychle buší,
nedá pokoj její duši,
ale druhou myšku hrom ohluší.
Náhle se k zemi orel řítí,
zhltnul myšku jednu,
ta druhá může jen ve smutku dlíti,
když orel stoupá, musí klíti,
teď zalévá náhrobní kvítí,
na které ostré slunce svítí.
Její slzy na dveře hrobu buší,
ale nepomůžou, ona neuslyší.
Hodnocení:2.2 (celkem: 11, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 7x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Na frontě | Svět Stínů | Nemajetný zrádce | Smutná myška | Báseň bez názvu