zvláštní, dost často se mi stává, že nečtu názvy,
jakož i tady...
...a to mi asi dopomohlo postavit si obraz opuštěného
hnízda (z lýka i, proč ne) kdekoliv v přírodě,
a představovat si, proč a jak dlouho je opuštěné,
proč se stavitelé nevrátili -
pak vidím obrazem okamžiku i slušné haiku,
Postavené do dvou rovin to má být - a jak říkám, klíč je název. Ale nemusí být, když se na to chce čtenář dívat jako haiku.
Prostě haikuidní miniatura s hádankou uvnitř...
Jsem moc rád, že se mi podařilo napsat konečně něco (co si tajně pojmenovávám haiku, ale bojím se to říci nahlas a snažím se do toho vložit další význam, abych stvořil miniaturu), co si i ty můžeš představit jako haiku. (i když to teda zrovna v tomhle případě jak na potvoru je trochu jinak, no... )
Les slunečníků mi přijde jako klišé...
Jako klíč jsem považoval název - ale je třeba znát asi i další souvislosti...já to mám trošku z oboru, tak mi to tak nepřišlo, no...
klišé, jo, chápu
u mini si myslím, nevím to viď, ale tak prostě si myslím, že jde použít i klišé, pro obraz samotnej, aby vyplul, aby se jakoby vyloupl ze skořápky
a pro to vyloupnutí bych se nebála použití i nějakýho toho klišatu
Z ulic | U doktorky | Za vytí | Pat agónie | Luxak