Naslouchá barvám
tichý dech
vniká mi vysoko
až po ramena
na srdce kámen snad mi leh
v mé mysli plavou
cizí jména
slova jen plynou do ztracena
jako bych držel slabikář
co dětem tiše šeptá mami
s obrázky brouzdám
slabikami
naslouchám barvám možná z krve
cítím to někdy
na poprvé
jako bych vnímal v každém slově
že na vždy patřím
jenom tobě.
Zatím žádné hodnocení
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Zapomenuté dílko.
Líbí se mi plynulost textu, návaznost, jak zapadá. (občas možná až trochu předvídatelně, jako třeba závěr)
Vadí mi "naslouchám barvám možná z krve" - strašně dlouhý řádek - á,á,á, na čtení to vůbec není dobré.
Až na ten přetažený řádek jako celek líbí, ještě se vrátím...
kvalitní komentář (0)
Líbí se mi plynulost textu, návaznost, jak zapadá. (občas možná až trochu předvídatelně, jako třeba závěr)
Vadí mi "naslouchám barvám možná z krve" - strašně dlouhý řádek - á,á,á, na čtení to vůbec není dobré.
Až na ten přetažený řádek jako celek líbí, ještě se vrátím...
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Dáma | LEMUR | V nedbalkách | Po štěstí | V dálce