Naslouchá barvám
tichý dech
vniká mi vysoko
až po ramena
na srdce kámen snad mi leh
v mé mysli plavou
cizí jména

slova jen plynou do ztracena
jako bych držel slabikář
co dětem tiše šeptá mami
s obrázky brouzdám
slabikami

naslouchám barvám možná z krve
cítím to někdy
na poprvé
jako bych vnímal v každém slově
že na vždy patřím
jenom tobě.