Snad radši umřít,
umřít a nechat spát
Snad radši umřít
A ničím se nenasrat
Zatímco píšu, osud je neomylný
Přes pokoj hned vedle,
Ve třech tam matka smilní
Uzměte hřebík
a v krvavé zástěře…
Kladivem zabijte mi,
Bibli.
Do mojí páteře
Píšu,
Osud je neomylný
Píšu a hned vedle,
Má vlastní matka smilní.
umřít a nechat spát
Snad radši umřít
A ničím se nenasrat
Zatímco píšu, osud je neomylný
Přes pokoj hned vedle,
Ve třech tam matka smilní
Uzměte hřebík
a v krvavé zástěře…
Kladivem zabijte mi,
Bibli.
Do mojí páteře
Píšu,
Osud je neomylný
Píšu a hned vedle,
Má vlastní matka smilní.
Hodnocení: 3.17
(celkem: 19, počet hlasujících: 6)
(celkem: 19, počet hlasujících: 6)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Reakce: Satanriel 
8.4.2014, 07:56
Zdravím Ostraváka Dedka, nemyslím si, že dvojka je přísné hodnocení a že příliš, už vůbec ne.
Nechci začínat polemiku, jestli kruté či nikoliv. Dedku, podívej se na jeho díla, jsou sice staršího data, ale uvidíš něco krásného (dle mého soudu). Plné rozpětí stupnice a tomu klučinovi to nevadilo (tehdy nikomu nevadilo využívání i mínusů). Aspoň poznáš, která báseň byla tehdy komunitou přijata a chválena a která byla jen slova, jestli mi rozumíš
I přes vychválení třeba dostala max. známku tři(a i pětku, aby se neřeklo, že nevidím).
Matěj měl dobré a špatné básně, jako každý. Snad píše už jen ty z lepší strany měsíce.
Já si stojím za tím, že dvojka je adekvátní ohodnocení.
Tři beru jako opravdu dobré básně, ze kterých si chci něco zapamatovat.
Čtyřka je prostě profi báseň (aspoň pro mého čtenáře).
A pětka? Nebudu se tajit tím, že závidím a chtěl bych ji umět sypat z hlavy jako zapomenuté vlasy.
Snad jsem odpověděl a vysvětlil, aspoň trochu.
K básni:
Opakování prvního řádku ve dvou po sobě jdoucích slokách, dá se to použít.
Bohužel by nesmělo být v první sloce hned dvakrát za sebou slovo umřít (končí a začíná řádek).
Stejně tak opakující se motiv třetí promítnut do poslední s lehkou úpravou pro motoriku básně. Všimni si, že používá Přes pokoj hned vedle -> Píšu a hned vedle, je tady posun, blíže k matce i nejspíše na úkor odporu (osoběn bych to chápal jako určité vyjádření lásky. To je ten pohyb, který autor vykonal).
Osobně se mi hodně líbí (i zároveň nelíbí) středová část díla.
Uzměte hřebík
a v krvavé zástěře…
Kladivem zabijte mi,
Bibli.
Do mojí páteře
Neumím si poradit s krvavou zástěrou, ale asi jen obraz pro dokreslení opakujícího se děje. Trýznění. Kdyby nebylo, byla by čistá, ne? Takže už v minulosti potřísněna "něčím".
Pasáž - kladivem zabijte mi, ... Bibli" - to je jablko sváru, aspoň tak vnímám. Matěj si hraje se čtenářem, dodatečné slovo Bible (a ještě že vůbec Bible) obrací celý tón. Jakoby prosil o vtlouknutí odpuštění do sebe (odpustit skrze víru, kterou necítí, proto asi volí násilný prvek s hřebíkem a kladivem, mučednictví?)
Do mojí páteře, gradace a vyústění.
Pocit dvojí básně mám z toho, že část se zdá být zveršována a část nikoli.
Vše jsou ale mé osobní dohady a pocity, které si odnáším.
Proto dvojka, jsem rozpolcen a času nelituji. Ani teď.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
8.4.2014, 07:56Zdravím Ostraváka Dedka, nemyslím si, že dvojka je přísné hodnocení a že příliš, už vůbec ne.
Nechci začínat polemiku, jestli kruté či nikoliv. Dedku, podívej se na jeho díla, jsou sice staršího data, ale uvidíš něco krásného (dle mého soudu). Plné rozpětí stupnice a tomu klučinovi to nevadilo (tehdy nikomu nevadilo využívání i mínusů). Aspoň poznáš, která báseň byla tehdy komunitou přijata a chválena a která byla jen slova, jestli mi rozumíš
I přes vychválení třeba dostala max. známku tři(a i pětku, aby se neřeklo, že nevidím).
Matěj měl dobré a špatné básně, jako každý. Snad píše už jen ty z lepší strany měsíce.
Já si stojím za tím, že dvojka je adekvátní ohodnocení.
Tři beru jako opravdu dobré básně, ze kterých si chci něco zapamatovat.
Čtyřka je prostě profi báseň (aspoň pro mého čtenáře).
A pětka? Nebudu se tajit tím, že závidím a chtěl bych ji umět sypat z hlavy jako zapomenuté vlasy.
Snad jsem odpověděl a vysvětlil, aspoň trochu.
K básni:
Opakování prvního řádku ve dvou po sobě jdoucích slokách, dá se to použít.
Bohužel by nesmělo být v první sloce hned dvakrát za sebou slovo umřít (končí a začíná řádek).
Stejně tak opakující se motiv třetí promítnut do poslední s lehkou úpravou pro motoriku básně. Všimni si, že používá Přes pokoj hned vedle -> Píšu a hned vedle, je tady posun, blíže k matce i nejspíše na úkor odporu (osoběn bych to chápal jako určité vyjádření lásky. To je ten pohyb, který autor vykonal).
Osobně se mi hodně líbí (i zároveň nelíbí) středová část díla.
Uzměte hřebík
a v krvavé zástěře…
Kladivem zabijte mi,
Bibli.
Do mojí páteře
Neumím si poradit s krvavou zástěrou, ale asi jen obraz pro dokreslení opakujícího se děje. Trýznění. Kdyby nebylo, byla by čistá, ne? Takže už v minulosti potřísněna "něčím".
Pasáž - kladivem zabijte mi, ... Bibli" - to je jablko sváru, aspoň tak vnímám. Matěj si hraje se čtenářem, dodatečné slovo Bible (a ještě že vůbec Bible) obrací celý tón. Jakoby prosil o vtlouknutí odpuštění do sebe (odpustit skrze víru, kterou necítí, proto asi volí násilný prvek s hřebíkem a kladivem, mučednictví?)
Do mojí páteře, gradace a vyústění.
Pocit dvojí básně mám z toho, že část se zdá být zveršována a část nikoli.
Vše jsou ale mé osobní dohady a pocity, které si odnáším.
Proto dvojka, jsem rozpolcen a času nelituji. Ani teď.
kvalitní komentář (0)Reaguj >>
Zvláštní, jak postrádám některé autory tady...které jsem dříve nemusel a byl na štíru.
Báseň by zasloužila trochu více rozcuchat a natřít neodborně černou barvou.
Jen se nezbavím pocitu, že jsou dvě a ne jedna.
kvalitní komentář (0)
Báseň by zasloužila trochu více rozcuchat a natřít neodborně černou barvou.
Jen se nezbavím pocitu, že jsou dvě a ne jedna.
kvalitní komentář (0)trochu se mi nelíbilo zopakování sloky na závěr, ale určitě velmi emotivní a silná báseň, zapůsobila na mě
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Kovová | Poslední rodinná večeře | Ani se nenadál | Kocouří sonet | O pavoučkovi Sekáčovi, který neuměl tkát pavučinku