ŠELMÍ BOJ

báseň o dvou ženách a jednom muži


Autor: Radka Nikol, 3.5.2009, Básně

  

Chtěla abych se Tě v její prospěch vzdala,
abych vášeň Tvou jí přenechala.
Že prý po mém boku nemůžeš již dýchat,
tohle s jistotou mi nalhala.

A já blázen jsem jí hloupě uvěřila,
byls v té době na mě trochu zlý.
Představa, že bez Tebe bych tady žila,
byla horší, než-li souboj se smrtí.

Emoce vzplály, hlava se mi zatočila,
na věži v dáli půlnoc právě bila.
Pak jsem ji paží lehce udeřila
a ona dýku na mě vytasila.

Potom jsme válely se v krvi, prachu, písku,
za vlasy tahaly a škrábaly jak kočky.
Pak ona slepě za účelem zisku,
bodla a já ztratila Tě navždy.

Teď tady sedím na obláčku v nebi,
na Tebe hledím, kterak pro mně truchlíš.
A i když vidím všechny Tvoje chyby,
volám Tě drahý, povznes se výš!

Chci s Tebou být, na zemi žít,
proč jen jsem musela pryč odejít?
Život můj drahý uhasl láskou,
navždy budu tady, osamělou kráskou,
mrtvou rusovláskou…

Hodnocení: 2
(celkem: 8, počet hlasujících: 4)

Zobrazeno 27x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>