Na této romantice je vidět, žes udělal krok ke složitější terminologii - myslím nejnovější textík - ale zas tohle tak nějak mile chytlo u srdce... v kombinaci s vlastními zkušenostmi ...
Chápu - ale je to podle mě jednoduše proto, že tohle je reálný příběh, který člověka v nějakém rozpoložení může v jakékoliv podobě dojmout, ať už je vyprávěn jakýmkoliv způsobem a bylo to vlastně i jeho cílem. Předat svou zkušenost ostatním.
Nový text není romantický - je náčrtem nějaké situace, která by měla čtenáři nabídnout prostor pro rozvinutí vlastní fantazie. Pokud se to nepovedlo, je to špatný text - ale srovnávat se podle mě příliš nedá
To není srovnání, oboje je odlišné, jen konstatování, že jsi za těch 9 roků přešel k sofistikovanějším výrazům - a přesto, právě v jednoduchosti to často je, to hezké a srozumitelné... to, s čím se čtenář rád ztotožní
mně se to líbí i teď, po těch letech, kdy jsem hodnotila
je tam ten příběh, ta letní láska
možná bych ji trochu zhustila nebo něco vypustila, ale ani nemám nápad kde a co a tak, jen že s přihlédnutím k načtenému by se mi víc líbila ve střízlivější podání a tím myslím kratší
Snažil jsem se to podat stejně jak to bylo. Tvářilo se to hrozně dlouhý a krásný...a pak bum - všechno je pryč, už nikdy nebude nic víc (nic si k tomu neřekneme, nikdy se neuvidíme, nemám ani její fotku) a k tomu nepříjemný otázky rodičů - co se děje. A když nad tím člověk s odstupem času přemejšlí, tak mu to přijde smutnolegrační - proto je ten konec takovej zvláštní.
Tyhle dětské lásky jsou nesmrtelné.Báseň by trochu potřebovala zkrátit a konec nemůže být jen plácnutí . Tou poslední tečkou mě propouštíš, hezky jsi mě pohostil a já chci výslužku.
Logicky se mi to nečte o moc líp. No asi jsem potřeboval nějakou takovou ránu - pořádnou kritiku. Nebudu hledat výmluvy. Měl jsem pocit, že se mi píše líp než dřív, pociťoval jsem volnost. Teď se asi zavřu na pár dnů do komůrky a budu jen číst.
Psycholožky | Mersaultovy šrouby | Každodenní privec citů | Zazdění grázlové | Zahradní restaurace