otři mě santalovým dřevem
a přikryj tmou
čekej na znamení
a dýchej změlka
uhraň mě a otři
pacholka
santalovým dřevem
takto líbí, ta poďobaná tma - já moc nevím co do toho dosadit, co si představit, nějak mi to prostě ční
ale jinak se mi líbí, asi pro ten náboj kterej z ní cítím, takovej vzdor a vyzývavost nebo jak to říct
Jenny, děkuju za psaní. Máš určitě pravdu, že by to šlo i takhle. Pro mě je důležitý, aby ta tma nebyla úplná. Právě kvůli tomu vzdoru jsem chtěl propašovat dovnitř město...
já to nemyslela tak, že takhle, TAKHLE by to mělo být, ale že takto jsem si četla a líbilo
neúplná tma, rozumím tak mě napadlo, co třeba polotma?
přikryj mě polotmou, ale nic, já jen, prostě to slovo "poďobané" nevím co s ním, takže jen takový dovětek to ber.
poďobanou to je uvěřitelný, ale poněkud hrubě zní v tom kontextu. Já ti ale nevím s tím prostředkem úplně mi to do toho nezapadá, asi čekám o fous víc. Jen o fous.
Něco Ti nabídnu - představu. Malý oblázek ze santalového dřeva. Hlaďoučký jako nejjemnější hedvábný papír. On a ona, oba nazí. Ona pečující, on odevzdaný...
Někdy | Variace na Raport | Rudodřev | V docích | Vlci