jsem úplně mimo, nepomohl ani následný dovětek a vysvětlivka
takhle, sice díky tobě vím o čem to je, ale já to tam ani tak nevidím
přečtu, s těžkostí, třeba hned 2.řádek mi to celý brzdí, a neumím si dosadit a to se mi u tebe vesměs nestává, takže zklamání no.
Přesně tak, stará škola z toho naprosto dýchá, i když mi na první přečtení nesedla, to přiznám. Podruhé lepší, potřetí bomba. Nejvíce se mi pak libila strofa :
po kříži zleva níž
pavouk rukám neusoukal
na rameni v modré (kdysi)
s námi ulpělý
To mě fakt dostalo, Jardo. 100X. bravo, Poeto. Děkuji.
Je to o ztracení jeden druhého.Právě k téhle sloce se váže název, malý pavouk vytetovaný na rameni pro štěstí, a ani jeho vlákna nás nedokázala spojit a udržet, zbyla jen vůně jejich vlasů ve vzpomínkách...
Děkuju
Ale já ji taky nemám, já jen zprostředkovaně, coby autor...
Čtenáři si někdy dílka spojují s přímým zážitkem autora, což může být zavádějící, může to být jen vymyšlený či někde slyšený příběh, a pak po svém zpracovaný.
Píšu - někdy se tím jen ponořuju do jiných lidí, jejich životů, a někdy do sebe, někdy příběhy spojím a nechám fantazii plynout...
Toť vše
Sněhobílo | Tam uvnitř | Tenkrát | Listování lesem... | řečiště