A den ztmavl a pomalý byl dech
A zbytky sněhu tály v ulicích
A tichý výdech, smutek na lících
Když v ozvěně se z výdechu stal vzdech
A den hasl a v světle svíček tich
A oranžově krelil výlohy
A v šeď se oblékaly oblohy
Když uslyšel jsem slova ze rtů Tvých
A den procit a svlékl rubášek
A advent voněl závějí
A ruce seplé hned se prohřejí
Když neděsí je pranic včerejšek
Tento autor je zde nový. Pokud je podle tebe toto dílo závadné, klikni ZDE.
Zatím žádné hodnocení
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Musel jsem si dát hodně času a hodně přečtení, abych mohl napsat komentář. Máš zvládnuté řemeslo, což Tě šlechtí (pokud je ovšem rytmické vybočení druhého verše třetí sloky záměrné). Umíš velmi dobře pracovat s obrazy. Jenže... pořád mi tam něco nesedělo, a až po bůhvíkolikátém přečtení jsem přišel na to, co to je. Pro mě je těch obrazů moc, a co hůř - zdají se mi samoúčelné. Nevidím linku, která by je propojovala. Samy o sobě jsou zajímavé, o tom není sporu, ale zdají se mi býti solitérními. Jako kdyby báseň sloužila obrazům místo toho, aby do bylo naopak.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Ruce seplé |