Bolest pod klapkou
vytéká na povrch
ve chvíli,
kdy první tón vystřelí rovnou do očí
a branou duše vsákne se do krve
rychlostí smrti
trefí cíl.
A potom lítost.
Ne, nebylo třeba
znovu začít hrát
Na bílé
Na černé
vzpomínky
na které je nutno
občas sprostě šlápnout.
vytéká na povrch
ve chvíli,
kdy první tón vystřelí rovnou do očí
a branou duše vsákne se do krve
rychlostí smrti
trefí cíl.
A potom lítost.
Ne, nebylo třeba
znovu začít hrát
Na bílé
Na černé
vzpomínky
na které je nutno
občas sprostě šlápnout.
Hodnocení: 3
(celkem: 3, počet hlasujících: 1)
(celkem: 3, počet hlasujících: 1)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Vždycky | Duše | Z pláče zůstala nám duha | Stromy prý neslyší | Pět stehů