neposlušnou kadeř
za ucho si dám
na své rozpůlené JÁ
se podívám
a nepřiznám
že ve mě se melou
dvě moje JÁ
to zlomyslné vždy vyhraje
no to se mi snad zdá
neustále ovlivňuje
i to druhé
hodné
a koriguje
můj směr
a cíl
snad to druhé pustí
zase ke kormidlu
snad to hodné tam bude dýl
...
Hodnocení:3.67 (celkem: 11, počet hlasujících: 3)
Zobrazeno 22x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
karkulka: jedno jsem se v životě naučila.. že nic není jen černé nebo bílé a je to vlastně fajn, když si to uvědomíš zrovna ve chvíli když jsi třeba na konci s dechem... U každého by mělo vyhrávat jen to lepší Já, ale ten vnitřní boj je u toho někdy to nejlepší...
Vzpomínky | Vášeň... | Věřím? | Snad někdy... | ledová královna