Tryskají z útrob sopečné páry,
dusí mě vůně parfémů.
Zahleděna do středu vlastních potřeb,
míjím davy bez pozdravů.
Jediný dotek spaluje pokoru
na prach a jiskřičky v éteru.
Bortím schody, trhám zábradlí,
pískem dřu paty do krve.
Lhali mi, Dědkové bezpáteřní,
rouhám se, kamením házím do nebe.
Hodnocení:4.2 (celkem: 21, počet hlasujících: 5)
Zobrazeno 33x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Weste děkuji za pochvalu, moc si toho cením a snad tě nezklamu. Je to velké břímě a tak snad několik škobrtnutí nebude vadit
Ingrid trošičku , ale vztek jsem si vypsala
Ach jo. No, snad nebude tak zle s tím kamením. Tvé básně se mi líbí. Dokážet vystihnout jisté životní situace. Jako vždy jsem se nenudil a věřím, že se u Tvých básní ani nudit nebudu.
S křížkem po funusu | . | Andělé bez víry | láska | Tisíc odplat