Ráno nemůže být visejíc, protože není dívkou a kdyby dívkou bylo, docela jistě by se nevěšelo. To není náš způsob.
Ráno nemůže být jitravé, protože slovo jitravé neexistuje a ráno je samozřejmě ranní, proč to říkat.
Okova neexistuje, leda že by byla podkovou pro štěstí a v takovém případě Ti přeji... padajíc poslední slovem naznak... štěstí.
ach ta čeština... lidé vyměnilI, vIsejíc jinak je to příklad takové té typické dnešní poezie, kterou tady často vidím. Básník skáče od pocitu k pocitu, samá lyrika, až se v tom člověk ztrácí jak v rozbouřených vlnách. Nevidím v tom pointu, jednotící linku, příběh ;) Jetli je to tvůj typický styl psaní, budiž, určitě si ještě přečtu ostatní tvé básně.
šílenství | vlak osudu | když už se ráno neprobudíš | Záře města | Řeka