Za dnešní den jsem téměř nic nevykonal,
a to jen díky myšlenkám marnotratným.
Než zůstat živý radši bych skonal,
přemýšlím nad svým životem matným.
Nečekat co bude často se vyplácí,
nelze vše zaplácat nějakou legrací,
mám se snad v životě vidět šťastným?
Když vím že všichni jsme prostí pěšáci?
V dopise starém listy otáčím,
poněkud voňavé tohleto vzpomínání,
s tímhle tím lejstrem na večer vystačím,
pro příště nepsaných tucet mám k mání,
ke svému vnitřnímu pokochání.
Co se však děje sám nemám zdání,
čtu pořád dokola bez přestání.
Hodnocení:5 (celkem: 5, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 8x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Zrcadlo duše | Zmařené letní dny | Proměnou | Svědomí | Májová