Vojto, není to zlé pro začátek, ale zapracuj trochu na rýmech. Není dobré, když rým tvoří slova stejného slovního druhu: mile-čile, tmoucí-vroucí-řvoucí
kdy je slunci dáno,
by tě pošimralo mile,
vyhnalo snění rozpustilé
.
Ta básnička je o tom, že budík bere tu radost z ranního vstávání... něco jiného je, když se pěkně ráno v klidu probereš sama od sebe, poleháváš, pohodové ráno... a něco jiného je, když musíš na povel budíku vyskočit a spěcháš třeba do práce nebo do školy... tak jsem to myslel ;)
Takhle... to, co popisuješ teď, si v té básni bohužel nevyjádřil. Takže já, jako čtenář, jsem z ní pochopila jen to, co jsem již výše napsala a nic víc.
O dívce, která spala | Úsměv | Ráno | Rozhovor (dokonalý člověk) |