Půlnoční ticho

Autor: Jarohost, 30.9.2001, Básně

  

Nikde živá duše nablízku
jen voda šumí, větřík v remízku,
a já v půlnočním tichu jediná,
samota do mě drápy zatíná.

Svírá mě celou, tělo i duši,
vše to, co přísluší spíš muži,
jsem jen spojnice v tmách,
snad žiji, či jsem na márách?

To hluboké ticho mě děsí,
bojím se, že ty tu pro mě nejsi,
jak přivolat tě aspoň ve snech mých,
copak milovat, to je hřích?

Odpověď není, život se mění ...,
a půlnoční ticho ...jak do ulity mě zavřelo.
Je konec naděje a snění ...
štěstí a láska? Vše pro mě umřelo.

Hodnocení: 2
(celkem: 2, počet hlasujících: 1)

Zobrazeno 18x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>