Luna nad lesy svítí jen,
a mě se zdál překrásný sen.
Vlasy na polštář pokládám,
na tebe, lásko, vzpomínám.
V jitru zas mocný slunce svit,
za tebou, lásko má, musím jít.
Sny tiše, za šumu větru spřádám,
své touhy ti v ruce vkládám.
Nechceš však slyšet volání,
tvé srdce ode mě uhání.
Rok za rokem se v životě skládá,
přesto tě, lásko má, budu mít ráda.
a mě se zdál překrásný sen.
Vlasy na polštář pokládám,
na tebe, lásko, vzpomínám.
V jitru zas mocný slunce svit,
za tebou, lásko má, musím jít.
Sny tiše, za šumu větru spřádám,
své touhy ti v ruce vkládám.
Nechceš však slyšet volání,
tvé srdce ode mě uhání.
Rok za rokem se v životě skládá,
přesto tě, lásko má, budu mít ráda.
Hodnocení: 0.6
(celkem: 3, počet hlasujících: 5)
(celkem: 3, počet hlasujících: 5)
Líbilo se Ti dílo? Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Zatím žádné komentáře
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Půlnoční ticho | Víra | Letní podvečer | Nejkrásnější verše | Velikonoce