Lány vlčích máků v útrobách
a krvácí, a krvácí
hádci ze tvých vlasů
na zemi se svíjejí
ach, proradní
Nakonec zůstala nám
jen srdce vrytá
na kmen lípy vpostřed polí
protože prý srdce nejdýl hoří
Jako fénix z našich popelů
chtěl bych povstat
až se sejdem
na oltáři snů
A pak srdce zapálená
v prostřed lánů
z vlčích máků,
svíjejí se
proradná
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Ztracený | Hluboko nad věcí | Empty | Měsíc | Pohádkova zahrada