Pamatuji si
všechny hvězdy
jako mé bývalé
milenky
srdce pokaždé změklo
při pohledu na rty
chvění víček
za přítomnosti řas
opíjel jsem své hříchy
myšlenky touhou
a
proto už nestojím
tam co kdysi
/
byla hrdá
uprostřed zahrad
česala vlasy s větvemi
mezi světy
jenže proč
se její úsměv
rozplynul
na hladině.
Autor zakázal hodnocení tohoto díla.
Opouštím | UTÍKEJ ZPÁTKY | Poslední | Sad noci | Město