Proč krásné tvoje modré oči smutně na mě hledí?
Proč hebké tvoje ruce, mou tvář už nikdy nepohladí?
Proč nemůžu už nikdy, na rty ti pusu dát?
Proč musím jenom doufat a o tebe se bát?
Chci tě zase cítit a vnímat tvoji něhu,
na dlani mám naši lásku, jako vločku sněhu.
Roztaješ na mé ruce a proměníš se v led?
Můžu tě mít ještě zpátky?
Pak chci to tedy hned!
Proč hebké tvoje ruce, mou tvář už nikdy nepohladí?
Proč nemůžu už nikdy, na rty ti pusu dát?
Proč musím jenom doufat a o tebe se bát?
Chci tě zase cítit a vnímat tvoji něhu,
na dlani mám naši lásku, jako vločku sněhu.
Roztaješ na mé ruce a proměníš se v led?
Můžu tě mít ještě zpátky?
Pak chci to tedy hned!
Hodnocení: 1.75
(celkem: 14, počet hlasujících: 8)
(celkem: 14, počet hlasujících: 8)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
Adamko, to je fakt málo, pokud to jsou Tvé začátky, jsem jedině rád. 
Vím, že píšeš už trochu jinak. Tohle ale fakt ne-e, to cítíš sama.
WEST
kvalitní komentář (0)
Vím, že píšeš už trochu jinak. Tohle ale fakt ne-e, to cítíš sama.WEST
kvalitní komentář (0)
Adamka 24.1.2009, 18:53Tome, děkuju, opravdu vím, že je to jednoduché, ale beru to jako svoje začátku a věřím, že jsem se od té doby aspoň trochu posunula.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Na 15 let je to velmi dobře napsano. Moje poezie byla v té době o moc horší...vnímám to v kontextu doby vzniku.
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Poeta.cz 22.1.2009, 19:31
Nebuď realista, Satanrieli... já to pochopila jako prosbu o otevření se... možná se ale taky pletu
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Obecně: verše se mi zdají strašně jednoduché, jakoby autorka hledala podobnost slov na konci a zbytek verše naroubovala. Nesedí mi třeba osobně spojení „Roztaješ na mé ruce a proměníš se v led?“, špatně se mi to představuje. Z vločky voda a z vody led… Nesedí mi to (asi jsem divný, nevím), chtělo to nějak lépe obalit. Další věc jenž mi nejde přes jazyk je nádech básně. Celé je to laděné jako prosebná báseň o opětovnou hubičku, autorka se staví do pozice smutné lásky, prosí milého ať je vše jako dřív (předpokládám). Na konci básně se ale z ní stává „tyran“ a z mizivé naděje dělá příkaz „Pak chci to tedy hned!“
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Adamka 9.12.2008, 06:23
Klasické zamilované dílko, taky si říkám, co to dělá ve vánoční soutěži=D Ale jinak hezké, je v tom dost něhy...
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Nebyl jsi | Jak napsat báseň? | Ptáci | Zrada | Vděčně tvá....