Svět, ve kterém umění je zátěž.
Svět, pro který zvyk je soutěž.
Každý den je z části stejný,
pro něj pouze beznadějný.
Že zažije zas něco nové,
už dávno přestal věřit.
Týdny usíná v říši snové,
tam začíná se šeřit.
Tam nikdo nezná bolesti,
jen šíří staré pověsti.
O starém světě smutném,
o chlapci tam hodném.
Toho všichni trýznili moc.
Dokázal cítit jen bezmoc,
že ostatní neuvidí to co on.
Krásného světa krutý skon.
Však po pár letech on milován je.
Každičký ve městě mu děkuje,
za dary literárních děl,
o světle jenž ve tmě viděl.
Nyní světla zbývá nadmíru.
To je oheň, co ničí život a víru
o klidném leč temném světě.
Ten upadá v jediné větě.
Sám a sám,
Vám povídám,
až číst budete vět mých,
mě na druhé straně zbyde jen smích.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Zatím žádné komentáře
Co je to láska? | Rebel | Mrtvá nevěsta | Hrdina | Jak jsme žili