Zrovna včera se mi zdál takový zvláštně hezký sen. Byl o jedné ženě a o mně. Té dotyčné jsem však neviděl do obličeje. Nevím ani, zdali jsem ji znal. Jen vím, že jsme se celou noc jen objímali a něco si společně šeptali potichu do ucha.
Brobudit se pak, to bylo skoro jako umřít...
Nevím co psát, ale chce se mi psát... | Papírová loďka snů.. | Někdy je to dobrý, jindy zase horší.. | Není nic horšího.. | Pohádka o tom co bude, je a bylo