Snad z výrazu Tvého, když směješ se ve spánku,
snad pro Tvoje oči, vzdálený Karhánku,
snad pro Tvoje vlasy,
snad pro Tvoje čelo
se mi dnes v noci plakat chtělo.
Snad pro Tvůj zpěv,
snad pro Tvůj hněv,
snad pro Tvůj údiv užaslý
plamínky v mých očích nezhasly.
Tak odpust mi tu troufalost,
že odkrývám svá vyznání
a potlačuji zklamání,
když v srdci mi pak zbyde zlost.
Hodnocení:1 (celkem: 1, počet hlasujících: 1)
Zobrazeno 7x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Promiňte mi to | Třetí manifest | KDYŽ | Poněkud pochmurné latentní myšlenky | Pro Martina K.