Na hranách sklenic
třeskutě chrastí led
a pak se koupe ve vodce
jak vyloupané oči
tápající po výstřizích s krajkou
z pivní pěny
Z úst kolem stéká
kakofonní hluk a šum
a rve duši
ten temný roj z úlu vytažený
Jen uhodím se pěstí v čelo
rum do škopku lij mi
ať utopím ten žal
pro všechno na světě
a pak piji
a piji
jak obrácený vodopád
dokud neztratím pod nohama
zemskou tíž
Hodnocení:5 (celkem: 15, počet hlasujících: 3)
Zobrazeno 33x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Nuti me to uvažovat, jak odlisny je asi vnimani cloveka, ktery rad pivo. Pro me je vystrih s pivní pěnou tak dekadentni záležitost! (Ne nepohorsuju se, ani napad) Kam az svět daleko sahá, ze dává zaznít touze po výstrihu s pivní pěnou. Je to obraz přitažlivý, protože podobný mluvcimu?
Oblast do které se mi bez antropologickeho a sociálního studia těžko proniká.
Jsem tady zase, vzpomínám, ta poslední sloka mi v hlavě zní jak z hlavní salva. A rád bych ohluchl pro ta slova.
Obyčejně tak mechanický, tady v té poslední se Ti povedlo tak lehce a uvěřitelně stvořit živoucí obraz.
Živoucí tak !
Smutná | Nesem vám noviny | Pulzy | V brouzdališti ulic | Euniké...