Skok někam jinam, podle mě. Nemyslím, že by to do básně vyloženě nezapadalo, naopak - jako závěr by mi to přišlo dobré, asi mi tu spíš vadí samotná formulace. Najednou se zpod sněhu vyklubaly "obavy" a "čas" - a to jsem nečekala. Čekala jsem bláto. Svěží jaro Bouvarda a Pécucheta. A ono tam vlastně je. I v těch posledních dvou verších. Jenom mi přijde, že zničehonic mlžíš. Jakobyses pokusil o poetický závěr. Mimo tohle báseň hodnotím velice kladně.
Snad stihnu jedním dechem bez obav, že se sníh znovu zavře, uspíšit příchod jara...
A jsem docela rád, že Tě závěr překvapil, tušit od poloviny konec, bral bych ji jako nepovedenou
Díky za komentář Luiso,stav se častěji, zdravím S.
Opět jsi mě vytrhl, Strangere. Bomba. Já nemám co dodat, jen ten začátek mi dal přes ústa (kosti/kost). Pak jsi to ale podal na 100%. Děkuji Ti a jsem uchvácen.
Vždycky dokážeš překvapit. Tleskám.
Postel na pláži | prostor pana Brailla | posmutnělé haiku | Podoby snění... | Kyvadlo