Mám rád vůni klidného života
jenže nemůžu být sám
jsem opuštěný kámen lačnící po mechu
nehrozí mi válka, bída a zatracení
jen voda mi omílá hrany
jsem na začátku, tak mám času dost
zamýšlím se nad plány vás všech
z nikoho nemám dobrý pocit
nevěřím a v žilách mi koluje stín
/
má chvějící se skleróza praská roztroušením
postačí mi víra na druhé straně
jsem zasněný člověk lačnící po štěstí
nemrzí mě krása v bolesti
řeky najednou vyschly zármutkem
/
zkuste nám ublížit a zle se vám povede
ač jsme užiteční, umíme se bolestivě mstít
krkavci se objeví na konci naděje
přikovaná těla plenící zoufalstvím
celý kraj mlčí a nebo tiše šepotá
hodně z vás nám děkuje, až se všemu diví
večerem se kutálí vítr ze všech sil
z plných plic vychází povzdech
proč většina uznává mrtvé
u pomníku se krčí většina dějin
a živým se hlasitě směje
toužíme s někým zabít samotu
kopretina tančí na francouzský chanson
se smrtelným zraněním budete první na řadě.
Hodnocení:5 (celkem: 30, počet hlasujících: 6)
Zobrazeno 61x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Jako by tam bylo více osob... nebo spíš možná postav/věcí a Ti promlouvají jednotlivě i najednou. Možná divadlo. Nevím, je to zvláštní pocit, ale vlastně se mi to celé po vícero přečtení čím dál víc líbí. A nevím, překvapuje mě to. Díky, za tuto báseň, Weste.
hzt.
Vůbec není zač, HaZetko. Jo, báseň je možná dobrá, ale už taky dost stará, žeo. Takhle už psát neumím. S každou zemřelou etapou básníka umírají i jeho verše. Tak už to prostě je. Moc Ti děkuji za navštívení mé básně.
Nevím no, tímhle stylem už prostě nepíšu, je mi opravdu momentálně vzdálený, ale moc si vážím Tvých komentářů a vět, HaZetko. Opravdu to pro mě moc znamená.
Konec mi přijde méně "koncový", než zpravidla od básní očekávám, ale celá náplň, téměř programní, je něco, s čím nemám problém se ztotožnit. A dobře napsáno...
Nepřestanu | Naznačím | Nepustí | Mlčení v čase | Dýchej