Přišel a jen se usmál
I takhle málo někdy stačí
Pak stal se povodní
co moje tělo smáčí
potravou smyslů
již moje hrdlo ráčí
poutníkem s nímž
klidně usnu na bodláčí
a zbožným přáním
ať dál se země neotáčí
I takhle málo někdy stačí
Pak stal se povodní
co moje tělo smáčí
potravou smyslů
již moje hrdlo ráčí
poutníkem s nímž
klidně usnu na bodláčí
a zbožným přáním
ať dál se země neotáčí
Hodnocení: 4
(celkem: 8, počet hlasujících: 2)
(celkem: 8, počet hlasujících: 2)
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Komentáře
... ať se závrať v očích nepřítomných zračí..., to mě jen tak ťuklo. Promiň Bardotko. Beru ty Tvoje kusy jednu po druhé. Jsou krásný,Dík
kvalitní komentář (0)
kvalitní komentář (0)Poeta.cz 6.4.2009, 11:17
Chceš psát tučně, kurzívou nebo
podtrženě
? Použij
BB-kódy!Zelené komentáře | Fotka u komentářů
Mívám chuť | Venuše s tahy štětce | S otevřenýma očima | Hic sunt leones | Realita