Hned po Měsíci
největší poutník
takový byl vždycky
když neznal svý jméno
dlouhá cesta
pole lesy louky moře
a lidé věří
aspoň v bláznovství zamilovaných
Za mnou ještě nikdo nešel
lež kleč a pros
odpuštění odpuštění
nebo další trýzeň?
Kolik úlevy je v pláči
jak daleko putují naše slzy
z duší do duší
přes poušť do oblak
Nikdo netuší nikdo netuší...
Hodnocení:3 (celkem: 6, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 24x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Mapa | Villon | Poutník | Pod stolem | Muž, co se houpal