Potulný soudce

Lidstvo páchá hříchy, ty jsou občas potrestány, ale příroda musí tiše přihlížet.


Autor: smarstin, 6.6.2025, Básně

  

Soumrak padá
na svět kolem,
hlas uvadá,
ostrým bolem.

Stromy rostou
dechem šera,
pulzem noci
jde příšera.

Nemá oči,
nemá tváře,
stínem stíná
požitkáře.

Bez jazyka
výřečný je,
tím, co poví,
hříchy myje.

Hřešíš-li snad
bez výčitek,
buď si sťatý
jak dobytek.

Čin má váhu,
čas ji měří,
spravedlnost,
na tu věří.

S každým trestem,
stromy blednou,
odvrací noc
nepohlednou.

Listí šeptá
hříchů skazky,
bez lítosti,
bez nadsázky.

To, co lístky
říct nesmějí,
mlčky snáší,
jen se chvějí.

Proto v noci,
když les šumí,
dává vědět,
co lid umí.

Putuje kat
po krajině,
slídí, čmuchá
po vší vině.

A kraj mlčí,
šeptá, šumí,
nesoudí tím,
co kat umí.

Slunce vstává,
chřadnou stíny,
chystají se
nové viny.

Zobrazeno 8x (přihlášenými uživateli)
Líbilo se Ti dílo? Doporuč jej >>

Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.

Komentáře

Dedek 7.6.2025, 22:56

Frida má pravdu, opravdu potřebuje krátit.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Frida 7.6.2025, 20:11

No, rýmy ti celkem vycházejí, jen obsah je hodně natahovaný, až čtenáře přestane zajímat, o čem že to vlastně má být. Doporučuji krátit, a hodně.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>

Vladimír Kovačič 7.6.2025, 18:47

Moc se mi báseň líbí.

kvalitní komentář (0)

Reaguj >>