Žijeme připravené životy...
staletí vyšlapala cestu,
člověk ji vydláždil.
Jdou po ní všichni, já i ty,
a neunikne trestu,
kdo by vybočil.
Žijeme naučené šablony...
co do pamětí vryly školy,
a co my přijali bez vzdoru.
Nyní jako namnožené klony,
každý hraje svoji roli,
neptá se, stojí v pozoru.
Sníme neprožité životy...
snad jen mysl vzdoruje,
tomu, co tělo snáší.
Sníme všichni, já i ty,
když noc víčka roluje,
i když den tmu plaší.
Díla mohou hodnotit (bodově) pouze registrovaní uživatelé, kteří vložili alespoň 5 komentářů.
Schránka | Mezi nebem a zemí | Odchod/příchod | Ve svitu lamp | Existence