Vhledím do kamene díru
v duši srdce
žulové mi tepe
když kapky kulové
vlnoplochy čeří
kruhy soustředné vlny
seřazeny řádně vedle sebe
bijí se v hruď
systolických útesů
co jsem to jen
a z křídy bujné zeleně
zírám vyjeveně na kámen
v mých rukou
děravá kostka dlažby
tepe
Hodnocení:4.5 (celkem: 9, počet hlasujících: 2)
Zobrazeno 23x (přihlášenými uživateli) Líbilo se Ti dílo?Doporuč jej >>
Hele já nevím, co to mám za debilní vlastnost, ale z devadesáti procenst si nikdy nepřečtu nadpis básně. Jako fakt netuším, proč to dělam. Respektive teda spíš nedělam. Četla jsem až teď, jak to skočilo na hlavní stránku. No a upřímně musím říct, že mě to trošku mate, ten tvůj nadpis :/
Tak jako poprvé | A jiný kráčel za duhou... | Pohádkova zahrada | Osvěty - děs lidí | Padlí